Dalekozrakost je také známá jako vetchozrakost a dalekozrakost. Tento pojem označuje jev, kdy nevidíme jasně předměty na krátkou vzdálenost, zatímco vidíme věci na dálku. Lidé, kteří mají problémy s dalekozrakostí, nemají například problém sledovat televizi z druhého konce místnosti nebo číst reklamy podél silnice během řízení.
Co je dalekozrakost?
Mnoho lidí se ptá, co je dalekozrakost a v čem spočívá? Je to pravý opak krátkozrakosti. V případě dalekozrakosti vidí lidé, kteří se s tímto problémem potýkají, dokonale vzdálené předměty. Na druhou stranu si stěžují na rozmazané vidění věcí, které jsou blíže. Hyperopičtí lidé proto mohou mít problémy se čtením novin nebo knih nebo s telefonováním.
Dalekozrakost se často zaměňuje s presbyopií. Obě nemoci mají poměrně dost společných příznaků. Patří mezi ně rozmazané vidění při čtení z krátké vzdálenosti. Nejdůležitějším rozdílem mezi dalekozrakostí a ostatními stavy je však především věk. Presbyopie se vyskytuje především u lidí starších 40 let, kteří si začali všímat změn ve vidění a mají problémy se zaostřováním na drobný text.
Lze vyléčit dalekozrakost?
Někdy se pacienti s dalekozrakostí ptají odborníků, jak korigovat dalekozrakost a zda je možné tento stav vyléčit. Dalekozrakost je korigovatelná. Zaprvé je možné zmírnit jeho příznaky pomocí správně nasazených brýlí nebo kontaktních čoček. V tomto případě je vhodné zvážit možnost, která bude nejlépe vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Další metodou léčby dalekozrakosti je laserová operace, kterou provádí oční lékař. Jedná se o změnu tvaru oční rohovky. Ošetření LASIK není vždy hrazeno z pojištění, proto je vhodné se předem informovat, zda za korekci zraku nebudete muset zaplatit poplatek.
Dalekozrakost – příznaky
Jak již bylo zmíněno, dalekozrakost se projevuje především tím, že vzdálenější předměty jsou zřetelnější než ty bližší. To je hlavní a nejdůležitější příznak tohoto stavu. Pokud se však dalekozrakost neléčí delší dobu, mohou se objevit problémy s ostrým viděním na větší vzdálenosti. Přidružené příznaky mohou navíc zahrnovat:
- časté bolesti hlavy
- slzící oči;
- pocit únavy očí;
- bolest očí;
- konvergentní strabismus.
Tyto příznaky jsou charakteristické i pro jiná onemocnění. Proto je vhodné navštívit očního lékaře, abyste zjistili, zda se jedná o dalekozrakost. Specialista provede potřebná vyšetření a pohovor s pacientem a poté stanoví diagnózu.
Dalekozrakost – příčiny
Dalekozrakost je stav, který v mnoha případech souvisí s genetikou. Je však třeba mít na paměti, že existuje i fyziologická dalekozrakost. To znamená, že typické příznaky dalekozrakosti jsou přirozené ve vývojové fázi oka. Objevují se hlavně u malých dětí, ale jak rostou – mizí. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu a zhoršují se, je vhodné vyhledat odborníka.
Pokud oční lékař diagnostikuje dalekozrakost, předepíše vám vhodnou léčbu. Pro začátek vám doporučí nošení brýlí s tzv. plusovými skly a zaostřovací čočkou. Může také doporučit okamžité nasazení čoček nebo laserovou operaci k odstranění vady. Poslední možnost se však nejčastěji doporučuje dospělým.
Dalekozrakost postihuje lidi, kteří mají tzv. krátkou oční kouli. Normální oční bulva měří asi 24 milimetrů, ale pokud je příliš krátká, dochází k problémům s dalekozrakostí. Lidé s dalekozrakostí jsou také ohroženi vznikem glaukomu, proto by neměli zapomínat na pravidelné testy a vyšetření u očního lékaře. Je také nutné pravidelně měřit tlak v oční bulvě.
Tento text má pouze informativní charakter. Nezapomeňte, že jakékoli pochybnosti byste měli konzultovat s odborným lékařem.
Viz více: Zdraví
